Knihy pro ucho

Čtenář momentálně zaměstnaný rukama, např. vyšíváním nebo lepením letadýlek a dokáže se ještě soustředit na vnímání vyprávění příběhů, má v současné době spoustu možností, jak si dopřát četbu i při těchto činnostech. K výběru jsou již tisíce načtených knih (říká se jim audioknihy), výbornými interprety s většinou skvělou intonací i autentickým přednesem.

Já osobně při vaření dávám přednost detektivnímu žánru s mafiánskou tematikou. Při poslechu Kmotra nebo Siciliána od Maria Puza se lasaně a ravioli s cuketou nebývale povedou.

Nebo před spaním. Tam vedou Toulky českou minulostí, i když je pravdou, že některé epizody dávám na dvakrát. Ve snech se pak míhají česká knížata v bratrovražedném boji o knížecí stolec a doba Temna se nakonec zas až tak temná nezdá.

Zkrátka audioknihy je jsou dalším formátem jak vnímat literaturu a fantazii naplno zapojovat, i když zrovna místo papírové knihy člověk v ruce třímá pletací jehlice.

Patřím do generace, která s napětím poslouchá i čtení na pokračování v rozhlase na Vltavě. Ať už to byly zdramatizované verneovky, či nyní když běží Mechanický pomeranč Anthonyho Burgesse nebo Lidský faktor Grahama Greena.

Takto "číst" knihy má však možná jednu nevýhodu. Na výšivce se vlivem poslouchaného příběhu mohou objevit i původně nezamýšlené motivy a letadýlko může skončit s kormidelním křídlem na břiše. Vášnivého čtenáře s fantazií to však nemůže rozhodit:-)

Hezký zbytek léta s knihou papírovou i knihou "do ucha" přeje,

Karel Kratochvíl z humpoleckého Knihkupectví Jana Zábrany