Ráno vstávám z postele,
vylezu ze spacáku s tou největší radostí.
Jdu si udělat snídani,
chlebem s máslem a medem posypaný.
Potom vydám se na procházku,
koukat se na zvířátka, ptáky a květiny.
Všechno kolem je krásné a barevné,
mám pocit, že to byla dobrá volba dnes ráno vstát.
Už se blíží večer a já si uvědomuji,
že tento den byl skvělý a plný pohody.
Tak se vrátím zpět do postele,
a doufám, že zítra to bude stejné.
Autor této sošné básně je neživý robot představující umělou inteligenci na modelu ChatGPT. Napsal ji na základě jednoduchého zadání: napiš rýmovanou báseň. Představuji si ho, jak celý ztrápený sedí na vrzavé židli a tak jako většina mladých studentů chce zapůsobit a nechtěně hledá co nejpitomější slovní spojení a obraty. Po několika hodinách, patnácti vykouřených cigaretách a prázdné lahvi vína – to aby se dokonale spojil s romantickými představami o básnících - je se svoji prací spokojený a posílá zadavateli.
Nic ovšem není více vzdáleno pravdě. Ten umělý frajírek ji vystřihnul za cca dvacet vteřin a ještě si drze požádal o zpětnou vazbu. Prý, aby se zdokonalil... túúúdle. Sami vidíte, že básníci a spisovatelé mohou být v klidu, neboť výše uvedený text (báseň) je nevydatelný a to ani s grantem ministerstva kultury.
Umělá inteligence je v současnosti skutečný fenomén, jenž je tématem k hovoru téměř na každém pracovišti nebo dokonce i v hospodě. Hovoří o něm plno lidí velice vášnivě, přestože o tom neví nic. Nejčastěji mají obavu, že jim AI sebere práci a udělá z nich nemyslící bezduché tvory.
No, my v Knihkupectví Jana Zábrany z toho strach nemáme, ale pro jistotu si píšeme básničky a povídky sami... co kdyby:-)
Karel Kratochvíl